Jdi na obsah Jdi na menu
 


V TaNaCHu najdeme všechny potřebné informace o Šabatu. V kapitole Exodus/Šemot 16 najdeme  informace o tom kdy je Šabat, co se má dělat v tento den i informace o tom co se dělat nesmí.
 
Šemot/Exodus 16:1-5
 
Pak vytáhli z Élimu. Celá pospolitost Izraelců přišla na pouť Sín, která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce poté, co vyšli z egyptské země.
Celá pospolitost Izraelců na poušti opět reptala proti Mojžíšovi a Áronovi.
Izraelci jim vyčítali: "Kéž bychom byli zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsem sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti. Vždyť jste nás vyvedli na tuto poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem."
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Já vám sešlu chléb jako déšť z nebe. Ať lid vychází a sbírá, co denně spotřebují. Tak je podrobím zkoušce, budou-li se řídit mým zákonem, či nikoli.
Když budou připravovat, co přinesou, ať je toho šestého dne dvakrát tolik, než co nasbírají každodenně."
 
 
Israelité jsou na cestě 30 dní od východu z Egypta 15tého dne prvního měsíce. Israelité se začínají učit kdy začíná Šabat a jak se na něj připravit. Dostávají instrukce, že vždy 5 dní v týdnu, den co den, bude padat Mana ráno. Je to zároveň jejich zkouška.
 
Šemot/Exodus 16:11-18
 
Tu Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
"Slyšel jsem reptání Izraelců. Vyhlas jim: 'Navečer se najíte masa a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.'"
Když pak nastal večer, přiletěly křepelky a snesly se na tábor. A ráno podala kolem tábora rosa.
Když rosa přestala padat, hle, na povrchu pouště leželo po zemi cosi jemně šupinatého, jemného jako jíní.
Když to Izraelci viděli, říkali jeden druhému: "Man hú?" (to je: "Co je to?") Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: "To je chléb, který vám dal Hospodin za pokrm.
Hospodin přikázal toto: Nasbírejte si ho každý, kolik potřebujete k jídlu. Každý vezmete podle počtu osob ve svém stanu ómer na hlavu."
Izraelci tak učinili a nasbírali někdo více, někdo méně.
Pak odměřovali po ómeru. Ten, kdo nasbíral mnoho, neměl nadbytek, a kdo nasbíral málo, neměl nedostatek. Nasbírali tolik, kolik každý k jídlu potřeboval.
 
Torah nás informuje, že Israelité dostávali Manu každý den. Manu mohli sbírat KOLEM (saviv) tábora. Všimněme si, že JHVH nařizuje sbírat manu, což znamena že je nutné OPUSTIT tábor. Jedná se o velmi důležitý fakt, potřebný pro pochopení verše 29.
 
Šemot/Exodus 16:19-20
 
Mojžíš jim řekl: "Nikdo ať si nenechává nic do rána!"
Ale oni Mojžíše neposlechli a někteří si něco do rána nechali. To však zčervivělo a páchlo. Mojžíš se na ně rozlítil.
 
Jednalo se o test zda Israelité uposlechnou či neuposlechnou nařízení JHVH.
 
Šemot/Exodus 16:21-26
 
Sbírali to tak ráno co ráno, kolik každý k jídlu potřeboval. Když však začalo hřát slunce, rozpustilo se to.
Šestého dne nasbírali toho chleba dvakrát tolik, totiž dva ómery na osobu. Tu přišli všichni předáci pospolitosti a oznámili to Mojžíšovi.
Ten jim řekl: "Toto praví Hospodin: Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Co je třeba napéci, napečte, a co je třeba uvařit, uvařte. A vše, co přebývá, uložte a opatrujte do rána."
Uložili to tedy do rána, jak Mojžíš přikázal. A nezapáchalo to, ani se do toho nedali červi.
Mojžíš pak řekl: "Snězte to dnes, protože dnes je Hospodinův den odpočinku. Dnes nenajdete na poli nic.
Šest dní budete sbírat, ale sedmý den je den odpočinku. Ten den nebude nic padat."
 
Israelité museli sbírat Manu pouze ráno, než byla Mana rozpuštěna sluncem. Šestého dne museli sbírat dvojnásobek bežné denní porce. To znamená že Israelité museli nasbírat dostatek Many na šestý den a Šabat. Následně mají šestého dne část Many napéci či uvařit a (neuvařený/neupečený) zbytek uložit do rána. Co bylo uloženo pak sedmého dne nepáchlo ani nebylo červivé. Moše nařídil aby ODLOŽENÁ Mana byla snědena během Šabatu. Všimněme si že Torah NENAŘIZUJE či NEUVÁDÍ, že by měla či směla být Mana v době Šabatu pečena či vařena. Během Šabatu nesměli Israelité jít Manu sbírat, protože byl den odpočinku a zároveň nebylo možné v okolí tábora najít žádnou Manu. Co ale někteří z nich udělali?
 
Šemot/Exodus 16:27-30
 
Když přesto někteří z lidu sedmého dne vyšli, aby sbírali, nic nenašli.
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Jak dlouho se budete zpěčovat a nebudete dbát mých příkazů a řádů?
Hleďte, vždyť Hospodin vám dal den odpočinku. Proto vám dává šestého dne chléb na dva dny. Zůstaňte (tachtav) každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa (mimakomo)."
Lid tedy sedmého dne odpočíval.
 
Po obdržení dvojité porce někteří Israelité odešli sbírat Manu MIMO TÁBOR. Jednalo se o druhý test a nekteří Israelité podruhé neuposlechli nařízení JHVH. Tachtav al jece iš mim'komo bajom hašvií  znamená, že by se nemělo opouštět místo pobytu či obydlí. Jak ale můžeme definovat biblický termín MAKOM?
 
Slovo MAKOM, které je překládáno jako prostor či místo může být použito k označení větší či velké oblasti.
 
Bereshit/Genesis 1:9
 
řekl Bůh: "Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo (makom echad) a ukaž se souš!" A stalo se tak.
 
Všechny vody byly nahromaděny na jedno místo (v tomto případě je MAKOM velmi velká oblast).
 
Šemu'el Alef/I Samuelova 12:8
 
Když Jákob přišel do Egypta a vaši otcové úpěli k Hospodinu, Hospodin poslal Mojžíše a Árona a ti vyvedli vaše otce z Egypta a usadili je na tomto místě (bamakom).
 
Zde je slovo MAKOM použito pro oblast Egypta.
 
Ješajahu/Izajáš 33:21
 
Neboť tam je náš Vznešený, Hospodin. Je to místo (makom), kde jsou řeky, říční ramena přeširoká; nevydá se tam veslice a vznosný koráb tam nepřepluje.
 
MAKOM je zde použito jako oblast řek.
 
Jermijahu/Jeremiáš 7:6-7
 
nebudete-li utlačovat bezdomovce, sirotka a vdovu, nebudete-li na tomto místě prolévat nevinnou krev a nebude-li chodit ke své škodě za jinými bohy,
pak vás nechám přebývat na tomto místě(bamakom), v zemi, kterou jsem dal vašim otcům na věky věků.
 
MAKOM je zde použito jako území předané praotcům. V prvních příkladech bylo slovo MAKOM použito pro označení oblasti bez jasných hranic. V tomto případě je slovo MAKOM použito nějaké město či konkrétní oblast.
 
Berešit/Genesis 19:12-14
 
Tu řekli ti muži Lotovi: "Mášli zde ještě někoho, zetě, syny, dcery, všechny, kteří v tomto městě patří k tobě, vyveď je z tohoto místa.
My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili."
Lot tedy vyšel a promluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery. Řekl jim: "Vyjděte hned z tohoto místa (hamakom), poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu." Ale zeťům to připadalo, jakoby žertoval.
 
MAKOM zde znamená město.

Obrazek

 
Berešit/Genesis 22:14
 
Tomu místu dal Abraham jméno "Hospodin vidí". Dosud se tu říká: "Na hoře Hospodinově se uvidí."
MAKOM zde znamená obětní místo.
 
Berešit/Genesis 28:18-19
 
Za časného jitra vzal Jákob kámen, který měl v hlavách, a postavil jej jako posvátný sloup; svrchu jej polil olejem.
Tomu místu dal jméno Bét-el (to je Dům Boží). Původně se to město jmenovalo Lůz.
 
Opět zde slovo MAKOM znamená město.

Obrazek

 
Šemot/Exodus 3:4-5
 
Hospodin viděl, že odbočuje, aby se podíval. I zavolal na něho Bůh zprostředku keře: "Mojžíši, Mojžíši!" Odpověděl: "Tu jsem."
Řekl: "Nepřibližuj se sem! Zuj si opánky, neboť místo (hamakom), na kterém stojíš, je půda svatá."
 
Zde slovo MAKOM vyjadřuje místo obklopující hořící keř. Z výše uvedených pasáží je jasné, že slovo MAKOM znamená oblast různě definované velikosti, velikost zaleží  na velikosti oblasti o které mluvíme.
 
Existují ale nějaké hranice uvedené dříve v Šemot/Exodus 16?
 
.........A ráno padala KOLEM(saviv) TÁBORA(lmachane) rosa. ......... Pokud je ale místo označeno jako tábor má stanovené hranice!
 
 
Jehošua/Jozue 5:8
Když byl celý ten pronárod do jednoho obřezán, zůstali na svém místě v táboře (TACHTam bamachane), dokud se nezhojili.

Obrazek

 
Zde je místo definováno podobně jako v Šemot/Exodus 16:29
 
Hleďte, vždyť Hospodin vám dal den odpočinku. Proto vám dává šestého dne chléb na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste (TACHTav al jece iš mkomo) , ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa."
Nejedná se zde o konkrétní místo ve stanu, ale o oblast celého tábora.
 
A jaká je situace dnes? TaNaCH nás informuje jaké jsou hranice města. Dnešní města odpovídají táborům, ve kterých žily komunity čí shromáždění lidí v minulosti.
 
Bamidbar/Numeri 35:1-5
 
Hospodin promluvil k Mojžíšovi na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu:
"Vydej rozkaz Izraelcům, aby ze svého dědičného vlastnictví dali lévijcům města k obývání; též okolní pastviny náležejícím k městům dáte lévijcům.
Budou tak mít pro sebe města k bydlení a jejich pastviny pro svůj dobytek, který je jejich jměním, i pro všechno své zvířectvo.
Městské pastviny, jež dáte lévijcům, budou sahat od městské zdi do vzdálenosti jednoho tisíce loket dokola.
Naměříte tedy vně za městem dva tisíce loket jako východní okraj, dva tisíce loket jako jižní okraj, dva tisíce loket jako západní okraj a dva tisíce loket jako severní okraj, takže město bude uprostřed. To budou mít za městské pastviny.

Obrazek


Proto 2000 loktů od zdí města je vzdálenost, která je ještě zahrnuta do katastru města.
2000 loktů odpovídá 914,4 metrům.
Hranice dnešního města odpovídá hranici tábora. Z výše uvedených informací vyplívá, že v době Šabatu nemůžeme překročit hranici místa(města/vesnice) našeho pobytu o vzdálenost větší než 914,5 metru, ale je možně se pohybovat v místě pobytu, tj. ve městě/vesnici (např. na území hlavního města Prahy) kde se nacházíme pokud neporušíme jiné zákazy spojené se Šabatem jako např. "zaměstnání" zvířat = tažení vozu, či hoření/zapalování ohně jako např. řízení automobilu.